Finanční poradce v roce 2026? To už je úplně jiné kafe.

Když se řekne finanční poradce, pořád ještě se někomu vybaví devadesátky. Kufřík. Sako. Naučené fráze. Tabulky. Produkty, o kterých klient slyšel poprvé v životě. A poradce, který byl "o lekci napřed".

Upřímně? Tohle už je dávno pryč. Vekslákům odzvonilo. A jestli někdo vstoupí do finančního poradenství v roce 2026 s představou, že si nastuduje pár produktů, naučí se obchodní skript a začne vydělávat peníze na provizích, čeká ho poměrně rychlé vystřízlivění. Dnešní finanční poradenství je úplně jiný obor.

Ze 150 tisíc na desítky tisíc

A možná je dobré začít čísly. V roce 2014 ČNB evidovala kolem 150 000 finančních poradců. Jenže už tehdy se ukazovalo, že registrace a skutečná aktivní práce jsou dvě úplně rozdílné věci. Podle tehdejších vyjádření samotných poradenských společností bylo aktivních přibližně 15 000 lidí. To je rozdíl, který je pro pochopení historie českého finančního poradenství naprosto zásadní. Papírově obrovské množství lidí. Reálně podstatně menší počet těch, kteří skutečně pracovali s klienty.

A dnes?

V polovině srpna 2025 bylo podle údajů z registru ČNB 35 269 fyzických osob s alespoň jednou licencí pro finanční zprostředkování a poradenství. Z toho 32 337 mělo oprávnění v oblasti pojištění.

Takže ano – stále se bavíme o desítkách tisíc lidí. Ale už dávno není možné jednoduše říct: "V Česku máme 35 tisíc finančních poradců." Máme 35 tisíc lidí s určitým oprávněním. To není totéž jako 35 tisíc lidí, kteří každý den sedí s klienty, tvoří finanční plány, sledují legislativu, řeší hypotéky, investice, pojištění, penze a nesou za svou práci profesní odpovědnost.

A právě tady začíná být dnešní finanční poradenství zajímavé. Poradce už dávno není člověk, který ví víc než klient. Internet změnil všechno.

Klient si dnes během několika minut zjistí úrokovou sazbu hypotéky. Porovná si pojištění. Najde si historickou výkonnost fondu. Přečte si recenzi. Podívá se na poplatky. A když chce, zeptá se umělé inteligence.

Takže pokud je vaše největší konkurenční výhoda to, že víte, co je ETF, jak funguje hypotéka nebo jaký je rozdíl mezi rizikovým a kapitálovým životním pojištěním……mám pro vás špatnou zprávu. Tohle už dnes nestačí.

Dnešní poradce musí umět především dát informace do souvislostí, protože klient nepotřebuje dalších dvacet produktů. Potřebuje vědět: Kolik může bezpečně utratit. Kolik má mít rezervu. Jakou část majetku investovat. Jaká rizika si může dovolit. Co se stane, když přijde o příjem. Jak nastavit bydlení, penzi, investice, pojištění a majetek tak, aby jednotlivé části dávaly dohromady smysl. A hlavně: co nedělat!

To je podle mě jedna z největších změn celé profese. Dobrý poradce dnes nemusí být ten, kdo vám něco prodá. Někdy je nejlepší služba, kterou vám poskytne, právě ta, že vám řekne: "Tohle bych na vašem místě nekupovala."

A teď ta "legrace" s regulací

Někdy slýchám:

"Finanční poradce? To může dělat každý."

No. Nemůže. A rozhodně ne tak jednoduše jako kdysi.

Pro výkon regulovaných činností je dnes potřeba prokázat odbornou způsobilost. Odborné zkoušky se skládají samostatně podle oblastí – například pro pojištění, investice, spotřebitelské úvěry nebo doplňkové penzijní spoření. A tím to nekončí. Například u distribuce pojištění existuje povinnost následného vzdělávání v rozsahu nejméně 15 hodin každý kalendářní rok. A kdo si myslí, že zkouška je jen formalita, může si to zkusit. V roce 2025 se úspěšnost odborných zkoušek podle oblasti pohybovala zhruba kolem poloviny až dvou třetin uchazečů.

Takže ne. Není to "jednou jsem si udělal papíry a mám vystaráno". Finanční poradce se musí učit pořád. Nová legislativa. Nové produkty. Nové daňové podmínky. Nové investiční nástroje. Nová pravidla pro úvěry. Nové požadavky na dokumentaci. Nové povinnosti vůči klientovi. A k tomu se mění samotný klient. Je informovanější. Náročnější. Opatrnější. A má mnohem víc možností.

A ČNB opravdu kontroluje

Nejde jen o nějakou teorii v zákoně. ČNB dnes finanční distribuci skutečně kontroluje. Jen v letech 2020–2025 provedla kontroly u 64 investičních zprostředkovatelů, identifikovala téměř 250 zjištění a uložila pokuty v řádu milionů korun. A kontroluje věci, které jsou pro klienta zásadní: zda byla provedena odpovídající analýza klienta, zda produkt odpovídá jeho potřebám a profilu, zda klient dostal informace o nákladech, jak fungují pobídky, jak je vedena dokumentace, jestli kontrolní mechanismy skutečně fungují.

Takže ano. Pořád existují špatní poradci.

Pořád existují lidé, kteří se snaží systém obejít.

Pořád existují případy, kdy klient dostane produkt, který nepotřebuje.

Ale právě to je důvod, proč nemůžeme házet celý obor do jednoho pytle. Stejně jako bychom neřekli, že všichni lékaři jsou šarlatáni jen proto, že existuje špatný lékař.

A potom je tady jedna otázka, která mě zajímá možná ještě víc.

Kde jsou ženy?

Žen je ve financích spousta. Ale když se podíváme na úplný vrchol poradenského byznysu, najednou jich vidíme podstatně méně. A já si nemyslím, že je to proto, že by ženy byly horší poradkyně. Naopak. Možná jsme jen dlouho měřili úspěch způsobem, který ženám úplně nesedí. Protože co je vlastně "top poradce"? Ten, kdo má nejvyšší produkci? Nejvíc klientů? Největší tým? Nejvyšší obrat? Nejvíc lidí pod sebou? Nejvíc večerů strávených na networkingu? Nejagresivnější růst?

Pokud ano, možná si část schopných žen jednoduše řekne: "Děkuji, ale takhle úspěch definovat nechci."

A možná je to škoda, protože ženská cesta k vrcholu nemusí vypadat stejně jako mužská.

Žena nemusí být nejhlasitější v místnosti. Nemusí být nejagresivnější obchodník. Nemusí mít potřebu dokazovat svou hodnotu každou další smlouvou. Může být výborná tím, že má klienty dvacet let. Že jí lidé věří. Že umí vysvětlit složitou věc normálním jazykem. Že dokáže říct "ne". Že se umí postarat o klienta i ve chvíli, kdy se něco pokazí. Že dokáže vybudovat tým bez toho, aby z lidí udělala výrobní linku na produkci.

A možná právě tady finanční poradenství čeká na další velkou změnu. Protože dobrý poradce není obchodník s finančními produkty. Je to člověk, kterému někdo svěří velmi podstatnou část svého života.

Své bydlení. 

Své úspory.

Své děti.

Své podnikání.

Svou budoucnost.

A někdy i peníze, které budoval třicet let.

To není malá odpovědnost.

Proto mě vlastně vůbec neuráží, když někdo řekne:

"Finančním poradcům nevěřím."

Chápu proč.

Historie tohoto oboru tomu dala dost důvodů. Ale právě proto si myslím, že je fér dívat se na něj v roce 2026, ne očima roku 1996. Dnešní finanční poradce má k dispozici mnohem víc informací než jeho předchůdce. Má mnohem přísnější pravidla. Musí prokazovat odbornou způsobilost. Musí se průběžně vzdělávat. Jeho práce je dohledatelnější. Je podstatně více kontrolovaný. A především už nemůže být úspěšný jen tím, že ví o jednu stránku víc než klient. Protože klient si tu stránku dnes najde sám.

A tak možná největší hodnotou finančního poradce v roce 2026 není to, co ví, ale to, co s tím, co ví, dokáže udělat pro konkrétního člověka.

A přesně v tom vidím budoucnost našeho oboru.

Ne v prodeji.

V porozumění.

Ne v produktech.

V plánu.

Ne v tom být o jednu lekci před klientem.

Ale v tom být o několik kroků dál v přemýšlení o jeho životě.